Stěžejní zákon k důchodové reformě se projednává ve Sněmovně
Našim voličům jsme slíbili důchodovou reformu. Tento slib teď plníme a v Poslanecké sněmovně nyní projednáváme stěžejní zákon (ST 696), který směřuje k finančně udržitelnému důchodovému systému.
Tento zákon nastavuje základní parametrické změny u budoucích starobních důchodů. Ač jsou tyto změny nepříjemné, bez nich není možná jakákoliv reforma důchodového systému. Dosáhneme díky nim alespoň základní finanční udržitelnosti důchodového systému i za situace stárnoucí populace.
Pro připomenutí, kolem roku 2050 můžeme očekávat, že místo tří pracujících na jednoho důchodce budeme mít méně než dva. To bude mít dopad nejen na starobní důchody převážně financované z odvodů sociálního pojištění, ale i na zdravotnictví, kde důchodci patří mezi tzv. státní pojištěnce a sociální služby, které také do značné míry financuje státní rozpočet. Méně peněz se navíc vybere do rozpočtu z daně z příjmu fyzických osob.
Jedním z principů je zajištění srovnatelné doby strávené v důchodu pro budoucí generace. Ta je v návrhu zakotvena na délku 21,5 roku a věk odchodu do starobního důchodu se pak bude odvíjet od průměrné délky dožití, s jejím růstem poroste také. Každý by se ho pak pro svou generaci měl dozvědět ve věku 50 let. Probíhá nicméně jednání na základě podnětu České demografické společnosti, aby se mechanismus výpočtu do určité upravil a zpřesnil. Tyto změny oproti původnímu návrhu MPSV jako Starostové podporujeme, uvidíme ale, zda se na nich najde i koaliční shoda.
Druhá navržená změna směřující ke snížení výdajů na důchody se týká vyměření nových důchodů. Ty budou po deset let růst pomaleji vzhledem k průměrné mzdě. Zůstává zachována poměrně vysoká míra solidarity našeho důchodového systému, důsledkem ale bude to, že především středněpříjmoví a vysokopříjmoví si pro udržení své životní úrovně budou muset více a lépe spořit. K tomu jsou již od letošního roku zavedeny změny i ve třetím pilíři, konkrétně dlouhodobý investiční produkt (DIP) s daňovou podporou a jiné hranice i výše u státní podpory u doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění.
Další změny jsou spíše stabilizačního charakteru pro vybrané skupiny - například zkrácení věku odchodu do starobního důchodu pro zvlášť náročné profese nebo nahrazení výchovného za první a druhé dítě tzv. fiktivním vyměřovacím základem. Ten se použije i v případě péče o osobu závislou a znamená, že se po danou dobu započítává na důchod výdělek minimálně ve výši průměrné mzdy za celou ekonomiku za daný rok. Předčasné důchody budou také kráceny o polovinu méně pro ty, kteří odpracovali alespoň 45 let. A těm, kdo mají v manželství či partnerství výrazné rozdíly v příjmech, bude umožněno využít tzv. společný vyměřovací základ, kdy se výdělky pro výpočet důchodu rozdělí na polovinu.
Dopadem celého návrhu je snížení předpokládaného schodku důchodového systému zhruba na úroveň 1 % HDP. Od budoucích generací ale bude vyžadovat více zodpovědnosti a samostatnosti v přípravě na důchod. Jejich příjem by pak měl ideálně vycházet ze dvou zdrojů, starobního důchodu a renty z úspor.
Funkční a státem významně podpořené nástroje, tj. doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt (DIP), k tomu již existují. Bohužel jsou stále ke škodě střadatelů ne úplně pochopeny a doceněny, ale o tom napíšu někdy příště. Mezitím si jejich dopad můžete sami pro sebe spočítat v důchodové kalkulačce, kterou jsem k tomu připravil.