Co prosazuji

Cestovní ruch

Cestovní ruch je moje srdcové téma. Začal jsem se jím více do hloubky zabývat na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity před více jak deseti lety. Od té doby jsem v této oblasti aktivní ve výzkumu, realizoval jsem například několik průzkumů profilu návštěvníků jižních Čech i dalších krajů, aktivně na toto téma publikuji v prestižních zahraničních vědeckých časopisech a v roce 2022 jsem dořešil na Pedagogické fakultě JU projekt TAČR "Systém pro podporu marketingového rozhodování DestinACE".

Tuto oblast jsem měl na starosti i prakticky jako náměstek primátora v Českých Budějovicích a místopředseda destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko.

Z politického hlediska vím, že nám chybí lepší legislativní ukotvení cestovního ruchu. Mají ho například v Rakousku, ale i na Slovensku. Cestovní ruch totiž nefunguje bez systému řízení a funkční spolupráce veřejné a soukromé sféry. Sám o sobě je vystaven mnoho rizikům, což ukázala například pandemie Covid-19. V jižních Čechách se nastavení takového systému částečně povedlo, ale stále máme delší cestu před sebou. Je potřeba dokázat sdružit veřejné i soukromé prostředky pro rozvoj cestovního ruchu, představit funkční marketingovou strategii pro zahraniční trhy nebo dořešit sdílenou ekonomiku a přetížení některých turistických destinací.

Mou ambicí je přispět k řešení těchto problémů a podpořit moderní legislativu, která tomuto oboru prospěje.

Důchodová reforma

Důchodová reforma je třeba pro to, abychom zajistili i do budoucna důstojné penze pro ty, kteří pracují a odvádějí sociální pojištění. Současný penzijní systém je postaven na průběžném principu, což znamená, že důchody jsou převážně vypláceny ze současných příspěvků těch, kdo pracují, a nikoli z individuálních úspor. Tento systém je do budoucna finančně neudržitelný, protože počet důchodců bude stále narůstat v poměru k těm, co do systému odvádějí peníze. Bez reformy tak příjmy důchodového systému nebudou zdaleka stačit na pokrytí výdajů. Reforma také zajistí, že bude výhodnější vytvářet individuální úspory, které zajistí dostatečné prostředky pro financování důchodů v budoucnu a udržení vyšší životní úrovně.

Na důchodové reformě pracuji za Starosty v poradním týmu ministra práce a sociálních věcí k důchodům.

Vzdělávání

Kdo jiný by se měl zabývat vzděláváním, než ten, kdo se narodil 1. září? A já se jím opravdu zabývám celou svou profesní kariéru. Velmi mne zajímá rozvoj dovedností žáků a studentů prakticky využívat znalosti, které si osvojili. Vyvinul jsem k tomu několik manažerských her, které se úspěšně využívají na univerzitách v Česku i na Slovensku. Podporoval jsem vzdělávání v oblastech jako je systémové a tvořivé myšlení nebo finanční gramotnost. Nyní jsem například předsedou Nadace pro podporu vzdělávání a vědy města České Budějovice a základní a mateřské školy jsem také měl na starosti jako gesční náměstek primátora v Českých Budějovicích.

Myslím si, že i celý systém vzdělávání by měl být schopen se učit a přizpůsobovat se změnám. Budeme-li mít vzdělané lidi, kteří umí myslet v souvislostech, celá společnost bude prosperovat. Moje konkrétní aktivity v oblasti vzdělávání se týkají zejména podpory fungování mládežnických parlamentů na různých úrovních (školy, obce, kraje, ČR i mezinárodně), finanční gramotnosti a rozvoje podnikavosti.

Politika založená na vědeckém poznání

Ač působím v politice, nechci a nemůžu v sobě potlačit vědce. Politika založená na vědeckém poznání (evidence-based/informed policy making) se snaží vyhnout subjektivním názorům a emocím a soustředit se na to, co je reálné, funkční a co lze ověřit. Jde o to, přijímat rozhodnutí na základě dostupných dat a objektivních studií, což umožňuje lepší předvídání a plánování budoucnosti. Celkově to také znamená menší důraz na ideologii a více důrazu na soudobé poznání.

V současnosti pro posuzování nové legislativy ze strany vlády využíváme metodiku RIA (Regulatory Impact Assessment), která je nicméně poměrně limitovaná. Opomíjí například dopady na vybrané cílové skupiny nebo vyhodnocování reálných dopadů, což bychom měli změnit.

V této souvislosti se například účastním aktivit Meziparlamentní unie a v rámci ní sestavené pracovní skupině Science and Technology. Rád bych tyto mezinárodní poznatky a zkušenosti přenesl i k nám.

Digitalizace veřejné správy

Po studiu Elektronických a počítačových systémů na SPŠE Mohelnice jsem vystudoval jsem informatiku na Vysoké škole ekonomické s tím, že mne hlavně zajímalo, jak informační a komunikační technologie využívají lidé. Tyto technologie jsem vždy rád využíval, IT jsem měl na starosti v Českých Budějovicích, kde jsme za mého působení spustili nový web a mobilní aplikaci pro občany. Také jsem před několika lety založil firmu DataSeek, která se zabývá zpracováním a analýzou dat nebo počítačovými simulacemi.

Je to oblast, která se rychle vyvíjí a má obrovský rozvojový potenciál měnit naše životy. Ale vedle přínosů, jako je větší pohodlí a vyšší efektivita práce, má také svá rizika, jako je například kyberkriminalita. Naše veřejná sféra však potenciál digitalizace stále dostatečně nevyužívá. Potřebujeme stát, kde informace proudí jak mezi úřady, tak k lidem. Stát, který z občanů netahá pořád dokola údaje, co už jednou dostal. Stát připravený ochránit kritickou infrastrukturu a osobní informace občanů před kybernetickými útoky či jinými zneužitími. Stát, kde pracovníci moderní technologie umějí využívat a nejsou jejich nepřítelem.

Digitalizaci je nutné uchopit v plné šíři a především přehodnotit procesy a jejich legislativní pravidla tak, aby vhodně využívaly potenciál moderních technologií. To je sice velký úkol, ale jiné země jej už zvládly. Není důvod, abychom jej nezvládli i my.