Dva roky poslancem - co se povedlo a co ne?

Když jsem před dvěma roky nastoupil jako poslanec, měl jsem celou řadu předsevzetí. Chtěl jsem politicky a odborně přispět k tématům, která mne zajímala dlouhodobě - důchodové reformě, digitalizaci veřejné správy, většímu využití vědeckých poznatků v politickém rozhodování, podpoře vzdělávání k podnikavosti nebo zákonu o cestovním ruchu, který by nastavil systém a pravidla fungování a financování organizací destinačního managementu.

Na všech těchto tématech od začátku svého mandátu pracuji. Ale samozřejmě se v nich daří dosahovat potřebných změn různě. Zatímco například reforma důchodů běží poměrně svižným tempem, jinde to jde kupředu podstatně pomaleji, případně dokonce došlo k výrazné změně směru. Má to řadu důvodů - politická vyjednávání, rozpočtová a legislativní omezení nebo nepříznivou mezinárodní situaci. To vše je ale v životě normální, takže se nevzdávám, když se něco nepovede hned napoprvé.

Než se pustím do jednotlivých témat, zkusím krátce popsat, co mne na práci poslance a fungování vysoké politiky zaskočilo a nečekal jsem to. Asi nejzásadnější věcí je extrémní problém s plánováním času. Předtím jsem byl vždy zvyklý, že měla moje práce nějaký předvídatelný časový řád. To ve Sněmovně neplatí. Sice máme nastavený cyklus jednání po týdnech, ale velmi často ho narušují mimořádné schůze a obstrukce. Takže kolikrát je jasné až necelý týden dopředu, co se asi tak bude dít. A zkuste si v tomhle plánovat různá odborná jednání, účast na konferencích apod. Jde to dost těžko, navíc neustálé rušení a překládání schůzek určitě nedělá dobrý dojem.

Velmi časté je také ignorování a relativizování naprosto jasných faktů a čísel. Těmi jsou například ruská agrese na Ukrajině, situace rozpočtu nebo dopady demografických změn u důchodů. Někdy mám pocit, že celá politická debata je jenom o dojmech a emocích. A na druhou stranu je tu byrokratická mašinérie, která i celkem jasné věci dokáže zamlžit a zkomplikovat.

To hlavní, co jsem se naučil, je, že celou řadu klíčových rozhodnutí je třeba ovlivnit dávno před tím, než návrhy zákonů doputují do Sněmovny. To nejde bez účasti v různých komisích, pracovních skupinách ministerstev nebo vyjednávacích politických platformách. A jak se ukazuje, bývá to dost problém u témat, která přesahují hranice jednotlivých ministerstev. Konkrétním příkladem je důchodová reforma, kde za první pilíř odpovídá Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale třetí pilíř má na starosti Ministerstvo financí. A úplně jim to dohromady neladí.

A teď už konkrétně k výstupům. Nejvíc mne zatím zaměstnávala důchodová reforma, kde jsem se za STAN stal členem poradní skupiny k důchodům ministra Jurečky. U ní hodně situaci zkomplikoval stav rozpočtu a vysoká inflace, takže bylo nutné nejprve udělat nepopulární změny v mimořádných valorizacích. Postupně jsou ale schvalovány i další reformní kroky a u prvního, průběžného pilíře by mělo být příští rok hotovo. Letos na podzim jsme také provedli potřebné změny u třetího pilíře, kde vznikl tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP). Ten umožňuje další formu spoření na důchod s daňovým osvobozením a zvýší konkurenci penzijním fondům, které příliš dobře nefungují.

Zodpovědně mohu říci, že všechny úpravy v prvním, průběžném pilíři jsou minimem nutného a jsou pečlivě propočítány ve vztahu k demografickému vývoji. Takže mnohem větší roli bude v našem důchodovém systému do budoucna hrát spořící pilíř, kde nás ještě řada úprav čeká. K tomu jsem připravil za STAN i online důchodovou kalkulačku, kde si bude moci od začátku roku 2024 každý spočítat, jak na tom s příjmy v důchodu bude.

U cestovního ruchu bohužel reformní kroky nejdou podle původního plánu. Do konce roku 2023 měl být představen návrh zákona o cestovním ruchu. U něj ale analýza ukázala, že financování se po vzoru například Rakouska udělat nedá a zákonná úprava je tedy z tohoto pohledu nadbytečná. Změny ve financování se proto ubírají jinou cestou, konkrétně aktualizací Národního programu podpory cestovního ruchu. K tomu také vznikla na MMR v roce 2023 pracovní skupina, ve které se účastním přípravy konkrétních podmínek tohoto inovovaného dotačního programu.

Nemůžeme tím nicméně rezignovat na další potřebné změny v oblasti cestovního ruchu. Čeká nás diskuze o systému řízení cestovního ruchu a roli CzechTourismu, krajské a oblastní úrovně destinačního managementu. Také se potřebujeme více vyrovnat okolním zemím v marketingových aktivitách. Turizmus je ekonomicky významné odvětví a zvláště pro jižní Čechy. Ale bez vhodného prostředí a podpory z něj zdaleka nezískáme tolik, kolik bychom mohli.

K těmto dvěma zásadním tématům jsem se celé dva roky věnoval i rozvoji vzdělávání k podnikavosti a mládežnických parlamentů. Ke konci letošního roku jsem k tomu hostil první Republikové fórum parlamentů dětí a mládeže v Poslanecké sněmovně. Celkově jde o aktivitu, která zapojuje mladé lidi do politiky a veřejného dění. A pro nás, Starosty, je zásadní, že nejvíc je to na lokální úrovni - například za pomoci participativních rozpočtů.

Vzhledem k tomu, že součástí mé práce poslance jsou i mezinárodní vztahy a parlamentní diplomacie, rád bych zmínil svou aktivitu podpory parlamentních skupin přátel s různými zeměmi a řadu bilaterálních jednání s delegacemi z ciziny. Vedle toho pravidelně zastupuji Česko na jednáních Meziparlamentní unie, kde působím v pracovní skupině pro vědu a technologie. Připravil jsem zde také několik pozměňovacích návrhů k rezolucím. Ty se týkaly například kyberkriminality a zneužívání dětí v dětských domovech. V současnosti připravuji mezinárodní Chartu k etice ve vědě a technologiích a podporuji politiku založenou na vědeckých poznatcích.

Celkově jsem se při práci poslance moc nezastavil a věnuji jí maximum času i dovedností. Volný pracovní čas se snažím být v regionu, v poslanecké kanceláři v Českých Budějovicích trávím pravidelně pondělky. Díky různým setkáním v poslanecké kanceláři mám také příležitost se potkávat s řadou lidí z regionu a získat od nich zpětnou vazbu k tomu, co děláme. To považuji za důležité, politika je přece jenom hlavně o lidech. A bez konkrétních řešení pro lidi postrádá smysl.

V dalším období mám určitě v plánu systematicky pokračovat ve všech těchto aktivitách, dotahování výsledků i jejich komunikaci. Snad to bude trochu klidnější, přece jenom těch šoků bylo v minulých letech mnoho - COVID-19, ruská agrese na Ukrajině, rozpočtové problémy nebo inflace a šok v cenách energií. Kvůli tomu byla systematická práce velmi komplikovaná. Ale i přes tyto komplikace se podařilo uskutečnit celou řadu věcí, které máme v programu. A určitě se jich podaří naplnit ve zbytku volebního období ještě více, ku prospěchu naší země i lidí v ní.