Aktuální informace k druhému čtení důchodové reformy ve Sněmovně
Na začátku října probíhá další kolo projednávání vládní důchodové reformy ve Sněmovně. V něm se načítají pozměňovací návrhy k původnímu návrhu, který do Sněmovny doputoval na jaře letošního roku.
Nejpodstatnější pro veřejnost jsou pravděpodobně změny ve způsobu a tempu zvyšování věku odchodu do starobního důchodu. Původně bylo navrženo, že věk odchodu do důchodu se bude zvyšovat stejným tempem, jako se zvyšuje věk dožití. Po odborných konzultacích s Českou demografickou společností jsme však ve vládní koalici dospěli k tomu, že je lepší to zjednodušit a nastavit stabilní tempo u zvyšování věku odchodu do starobního na jeden měsíc pro každý kalendářní rok narození od roku 1966 do roku 1989. Tato změna tak už nyní pro příštích třicet let nastavuje jasně očekávatelnou hodnotu pro každého narozeného mezi výše uvedenými roky, zároveň a aby to bylo úplně jasné, růst věku se zastavuje na hodnotě 67 let.
Za hnutí STAN jsem s Českou demografickou společností inicioval koaliční jednání, kde nám její zástupci podrobně vysvětlili své argumenty a na tomto základě pak vznikla shoda v celé koalici nad změnou tohoto mechanizmu růstu věku odchodu do důchodu.
Možná je v této souvislosti dobré zmínit, jak je u nás věk odchodu do starobního důchodu vlastně nastaven a čím to návrh reformy modifikuje. U standardního věku odchodu do důchodu pro ty, kteří se narodili do roku 1965, roste věk odchodu do důchodu tempem cca 2 měsíce za rok a končí hodnotou 65 let. Postupně se také vyrovnávají rozdíly mezi muži a ženami.
Pak jsou tu ale možnosti, jak jít do důchodu dříve, konkrétně je to předdůchod a předčasný důchod. Předdůchod funguje z vlastních naspořených peněz v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření. Ty pak musí pokrýt alespoň základní výdaje během období předdůchodu. Předdůchod umožňuje odejít do důchodu až o pět let dříve, následný starobní důchod se nekrátí. Během tohoto období je možné i pracovat a zvýšit si tak budoucí starobní důchod. Na těchto principech se reformou nic nemění, ale do budoucna by jistě bylo vhodné rozšířit tuto možnost i na dlouhodobý investiční produkt (DIP), který jsme v tomto volebním období také zavedli.
Předčasný důchod je už plně vyplácený státem, může být až tři roky před standardním věkem odchodu do důchodu. Je však krácen a toto krácení zůstává po celou dobu vyplácení starobního důchodu. Nyní do něj odchází cca třetina lidí. Předčasné důchody po aktuálních změnách vyžadují 40 let pojištění, v projednávané reformě se ale ještě počítá s tím, že při dosažení 45 let pojištění bude krácení předčasného důchodu pouze poloviční. Při pobírání předčasného důchodu nicméně nelze dále vydělávat.
Reálně lze tak už nyní při naspoření dodatečných prostředků odejít do důchodu až o pět let dříve. Znamená to ale předběžné plánování a dlouhodobé spoření na důchod, nejlépe už od začátku pracovní kariéry. Čím dřív se totiž začne, tím menší částku je třeba pravidelně spořit. To je samozřejmě požadavek, který je realistický především pro mladší ročníky.
Další velká diskuze se vede k dřívějšímu odchodu do důchodu pro náročné pozice. Například jde o zaměstnance, kteří pracují s azbestem, jsou vystaveni vibracím, nízkým a vysokým teplotám nebo je to práce s vysokou fyzickou zátěží. Zatímco u kategorie 4 těchto prací je jednoznačná politická shoda, stále je za nás otevřené téma vybraných faktorů u kategorie 3 (chlad, teplo, vibrace a vysoká fyzická zátěž). Podporujeme zde místo původně navrženého administrativně náročného řešení spíše variantu povinného příspěvku zaměstnavatele na penzijní spoření zaměstnance.
Zbytek změn jsou spíše techničtější záležitosti, ale za zmínku stojí pozvolnější náběh tzv. fiktivního vyměřovacího základu, který má nahradit výchovné. Ten je nově nastaven tak, aby tam nedocházelo k poklesu pod 500 korun na dítě.
Ostatní zásadní prvky vládou navržené důchodové reformy zůstávají tak, jak již byly dohodnuty. Je to konkrétně:
postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů,
zvýšení minimální procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na 10 % průměrné mzdy a tomu odpovídající adekvátní navýšení minimální procentní výměry u ostatních druhů důchodu,
zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném na důchodové pojištění,
mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění,
hodnocení úspěšně dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění,
snížení věku potřebného pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod,
prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let,
zavedení tzv. fiktivních vyměřovacích základů jako ocenění za péči o závislou osobu,
zavedení dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu manželů a registrovaných partnerů (rodinný vyměřovací základ).
I po změnách je nutné říci, že všechna opatření stále směřují k základnímu cíli důchodové reformy, tj. dosažení stále zvládnutelného deficitu důchodového systému. Ten je stále na úrovni kolem 1,3 % HDP ročně okolo roku 2060, kdy má být poměr mezi počtem pracujících odvádějících sociální pojištění a počtem důchodců pobírajících starobní důchod nejhorší.
Pro úplnost je vhodné dodat, že jsou tu již dříve schválené změny ve způsobu výpočtu valorizací důchodů, změna příspěvku státu na penzijní spoření nebo zavedení nových možností spoření na důchod ve formě dlouhodobého investičního produktu (DIP). To vše jako celek do budoucna finančně stabilizuje důchodový systém, zajišťuje stále potřebnou míru solidarity i zásluhovosti, takže starobní důchody mohou zůstat v důstojné výši i pro budoucí generace. Vedle toho vznikají hlavně pro střední a mladou generaci atraktivnější spořící produkty, které umožňují efektivní spoření na důchod.
Stále je také co vylepšovat, týká se to především spořícího pilíře, reakce společnosti na stárnutí populace a finanční gramotnosti. Právě tam by měla být upřena i pozornost našeho hnutí, chceme-li mít v budoucích generacích u nás lidi zdravé, práceschopné a v důchodu finančně zajištěné.