Školství v Českých Budějovicích – kam a jak dále?

V současnosti se celkem intenzivně zabývám tím, jak dlouhodobě nastavit a zlepšit systém fungování základních a mateřských škol v Českých Budějovicích. Máme jich tu totiž opravdu hodně (16 ZŠ, 15 samostatných MŠ zřizovaných městem), často s velmi rozdílnými podmínkami z hlediska vybavení, naplnění kapacit, zaměření nebo skladby žáků.

Od svého nástupu do funkce jsem jich většinu, bohužel ještě ne úplně všechny, navštívil a diskutuji toto téma s řediteli i učiteli. Nyní tedy konečně nazrál čas na to, podělit se o některé, stále ještě pracovní, výstupy. A budu rád, pokud svými názory a komentáři přispějete i vy, protože se školství týká mnoha z nás a různé pohledy mohou přispět k jednoznačně lepšímu výsledku.

Vize budějovického školství

Věřím tomu, že úkolem škol je nejen předání nějaké sumy vědomostí, ale že je jejich úloha mnohem širší. Pro mne osobně tato úloha spočívá především v rozvoji dovedností jako jsou komunikace, spolupráce, kritické myšlení, finanční a právní gramotnost apod.

Spoustu toho lze najít například i v úvodní části školského zákona a v dalších strategických dokumentech týkajících se školství, ale tam je to popsáno přece jenom dost obšírně, takže jsem to zkusil formulovat co nejkratším způsobem:

Mateřské a základní školy v Českých Budějovicích pomáhají všem dětem moderním a atraktivním způsobem získávat znalosti a rozvíjet dovednosti potřebné pro úspěšný život. To vše v bezpečném prostředí, dobře dostupném od místa bydliště.

Školství v Českých Budějovicích stojí na zásadách respektu k žákům i pedagogům, kteří se přímo podílejí na jeho rozvoji.

Východiska

Jakékoliv dlouhodobé plány, školství nevyjímaje, by měly vycházet z porozumění stávajícímu stavu. Proto je užitečné si shrnout některé základní silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení.

Ty již byly konzultovány s řediteli škol, ale zcela určitě lze ještě něco doplnit či upřesnit.

Silné stránky:

  • Dostatečná celková kapacita MŠ a ZŠ
  • Dobrá demografická struktura pedagogů na MŠ a ZŠ (výrazně nižší průměrný věk oproti celorepublikovému průměru)
  • Propojenost s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity (fakultní školy, absolventi zůstávající v Českých Budějovicích)
  • Velmi slušná vybavenost většiny MŠ a ZŠ (technika, didaktické pomůcky, jídelny)

Slabé stránky:

  • Dílčí nevyváženost potřebných kapacit MŠ a ZŠ z pohledu dostupnosti (spádovost)
  • Nevyváženost školských obvodů z hlediska sociálního složení žáků, tj. výrazně vyšší podíl sociálně znevýhodněných žáků v některých školách
  • Dopravní přístupnost škol, zvláště pro osobní dopravu
  • Neexistující koncepce rozvoje školství na základě objektivních dat (klima a kvalita škol, hodnocení ředitelů, investiční potřeby)
  • Duplicita řešení mnoha agend na jednotlivých školách (pojištění, GDPR, právní služby, údržba) a zbytečné náklady
  • Vysoká byrokratická zátěž ředitelů (veřejné zakázky apod.)
  • Podfinancování u nepedagogických pracovníků (školní jídelny, administrativní personál)
  • Chybějící specializované učebny a tělocvičny u některých škol
  • Horší získávání učitelů s některými aprobacemi (matematika, fyzika, chemie)
  • Velký počet dětí z okolních obcí (cca 2000 ze 197 obcí) a nulové finanční plnění

Příležitosti:

  • Centralizace vybraných agend
  • Využití dotačních prostředků pro rozvoj škol – měkké projekty, investice
  • Nové technologie – úspory energií apod.

Ohrožení:

  • Nevyvážený geodemografický vývoj populace dětí v částech Českých Budějovic a okolních spádových obcích
  • Financování školství

Rozvojový program „Vzdělané Budějovice“

Výsledkem mých úvah k rozvoji školství je sedm základních oblastí, na které je třeba se z pohledu města zaměřit a nasměřovat do nich úsilí i finanční prostředky. Trošku nadneseně jsem tento program nazval „Vzdělané Budějovice“. Protože to je přesně ten výsledek, který od něj očekávám.

1. Zlepšení kvality vzdělávání a klimatu ve školách

Myslím, že bychom měli chtít pro naše děti to nejlepší. A základem dobře fungujícího vzdělávání jsou podle mého spokojení učitelé, kteří mají k dispozici dostatečnou podporu a nástroje.

Proto sem patří např. tématická podpora vybraných oblastí vzdělávání, jako je vztah k městu, polytechnická výchova, finanční a mediální gramotnost, environmentální výchova, sportovní aktivity nebo primární prevence a podpora vzdělávání specifických cílových skupin.Tato oblast také zahrnuje například i zvýšení atraktivity práce ve školství, podporu inovací ve vzdělávání nebo pravidelné hodnocení škol.

2. Centralizace vybraných agend z důvodu dosažení ekonomických úspor

  • Řadu služeb nyní školy nakupují každá zvlášť, což není příliš efektivní. Zároveň se od ředitelů očekává, že budou odborníky na stavby nebo veřejné zakázky.
  • To je potřeba změnit a zcentralizovat, aby se ušetřené prostředky daly ve školství využít smysluplněji. Například na odměňování nepedagogických pracovníků.

3. Promyšlené investice do budov a vybavení

  • Investice musejí vycházet z reálných potřeb – například z očekávaného vývoje počtu dětí v dané lokalitě, stavu školy a dlouhodobého plánu rozvoje škol.
  • Tyto priority musí být pro školy jasně čitelné a dlouhodobě srozumitelné.

4. Posílení spolupráce s Pedagogickou, Teologickou a Zdravotně sociální fakultou JU

  • Díky spolupráci s Jihočeskou univerzitou máme například velmi zdravý věkový průměr u pedagogů na základních a mateřských školách ve srovnání se zbytkem ČR. Zároveň díky univerzitě můžeme aplikovat ty nejnovější poznatky, využívat aplikovaný výzkum i zapojit studenty.

5. Podpora fungování komunit praxe pro pedagogy i vedení škol

  • I samotné školství se musí učit. A nejlépe se učí pohromadě s ostatními v prostředí, ve kterém je možné si vyměňovat zkušenosti a sdílet dobrou praxi. K tomu je potřeba mít ucelený celoměstský program dalšího vzdělávání a vhodné prostory.
  • Vedle toho by i pedagogové měli mít možnost ovlivnit další vývoj školství. Jsou to vysoce kvalifikovaní odborníci, takže nevyužít jejich potenciál by byla obrovská škola. I proto komunity praxe musí zahrnovat i zástupce města, univerzity a vedení škol.

6. Podpora zapojení škol do místní komunity – škola není jenom škola

  • Škola připravuje na život a život se neodehrává jenom ve třídě. Mimo to mají školu tělocvičny a další prostory, které by bylo škoda mimo výuku nevyužít. Proto potřebujeme školy, které jsou otevřené spolupráci v místní komunitě – s rodiči, sportovními kluby a dalšími organizacemi včetně zaměstnavatelů.

7. Posílení vícezdrojového financování

  • Školy jsou vícezdrojově financovány už v základu. Peníze na platy přicházejí ze státního rozpočtu, zřizovatel (město) hradí provozní výdaje. Ale je i celá řada dalších možností – například dotační programy nebo sponzorské dary.
  • I když jsou někdy dost byrokratické, je škoda další zdroje nevyužít. Zvláště v případě, kdy umožní získat významně větší množství prostředků než je v silách města.

Realizace takového programu je pouze zčásti na městě. Nicméně rád bych vytvořil podmínky, které školám, jejich vedení i pedagogům umožní získat potřebnou podporu, umožní se rozvíjet a využít lidský potenciál, který v nich i budoucích generacích máme.


Pokud jste dočetli až sem, tak vás zřejmě školství v Českých Budějovicích opravdu zajímá. Budu velmi rád, když mi sdělíte svůj názor. Buď emailem, nebo v komentáři na této stránce.

Klima na budějovických školách, vztahy pedagogů k žákům a rodičům

Jak jsem minule slíbil, v dalším příspěvku se zaměřím na vztahy pedagogů k žákům a rodičům. Jenom pro upřesnění – výsledky vycházejí z dotazníkového šetření, které proběhlo v červnu 2019 mezi pedagogy. Základní informace o průzkumu jsou v mém předchozím příspěvku.

Co tedy vyšlo zajímavého? V tomto případě se budu věnovat spíše výsledkům, které pro nás mohou signalizovat nějaké problémy ve školách, kterými je třeba se systematicky zabývat.

Zarážející je, že téměř 42 % odpovídajících pedagogů vnímá jako problematické dodržování pravidel žáky. Navíc celkově 25 % pedagogů souhlasí s tím, že se žáci bojí některých spolužáků a 9 % z nich má samo ze žáků strach. K tomu přes 14 % necítí dostatečnou podporu od rodičů. Tyto výsledky se mezi jednotlivými školami liší, ale málokde se problémy vůbec nevyskytují. Kupodivu není příliš velký rozdíl mezi pedagogy na 1. a 2. stupni.

To podle mého názoru svědčí o tom, že práce pedagoga na základní škole je jednak v současnosti náročná všude, jednak potřebujeme zapracovat na metodické a další podpoře škol týkající se patologických jevů a jejich prevence (v současnosti spolupracujeme například s organizacemi Do světa a Theia), i když sami pedagogové tuto potřebu podle výsledků dotazníkového šetření příliš nevnímají. Pravděpodobně bude vhodné i sdílení dobré praxe, protože jsou evidentně školy, které se umí s problémy vypořádat lépe.

Trochu mne ale mrzí, že přes čtvrtinu pedagogů si myslí, že žáci se nemohou účastnit rozhodování na jejich škole. Osobně si myslím, že zapojení žáků do rozhodovacích procesů ve školách patří k výchově budoucích aktivních občanů a mělo by být normální součástí chodu školy. Takže se určitě budu na školách ptát, jakým způsobem zapojení realizují. A budu rád, pokud se podaří míru smysluplného zapojení žáků zvýšit.

Zároveň je to však pouze jedna strana celého příběhu. Prakticky téměř všichni pedagogové se shodují, že se chovají k žákům férově. Ale zatím nevíme, jak to vnímají sami žáci a rodiče. To se nicméně dozvíme až v příštím roce.


U tohoto příspěvku jsou povoleny komentáře, máte-li tedy vlastní zkušenost, případně jej chcete okomentovat, sem s tím 🙂 To samé lze u sdíleného příspěvku na mém facebookovém profilu.

Klima na budějovických školách

V červnu jsme na městě provedli dotazníkové šetření mezi pedagogickými pracovníky na českobudějovických základních školách. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem vnímají klima na své škole, tj. vztahy s vedením škol, kolegy, žáky, rodiči, materiální podmínky ve škole a podporu ve svých vzdělávacích aktivitách.

Výsledky jsou zajímavé a dávají dobrý obrázek o tom, v čem jsou silné a slabé stránky jednotlivých škol. Budeme z nich proto vycházet při určování priorit pro podpůrné aktivity ze strany města a konkrétních úkolů pro vedení škol tak, aby se kvalita škol v Českých Budějovicích zvyšovala.

Takovýto průzkum by plánujeme realizovat pravidelně a jednotně za celé město, aby bylo možné srovnání mezi školami i v čase. Během příštího školního roku proto připravujeme jeho rozšíření i na mateřské školy, rodiče a žáky.

A nyní už ke konkrétnějším výsledkům. Ze 645 oslovených pedagogických pracovníků jich odpověděla nadpoloviční většina, celkem 368. Souhrnné hodnocení klimatu dopadlo vcelku dobře. Na škále od 1 do 10 klima jako vynikající až dobré (1 – 4) hodnotilo přes 80 % pedagogických pracovníků. A téměř 96 % z nich je rádo, že pracuje na své škole.

Pedagogové na prvním stupni hodnotí souhrnné klima mírně lépe. Podle doby působení na dané škole se výsledky liší pouze zcela minimálně.

Velká část pedagogů (kolem 90 %) také důvěřuje stávajícímu vedení škol, má dostatek příležitostí se dále vzdělávat a vnímá podporu od svých kolegů i při uplatňování inovací ve výuce.

Naopak 43 % pedagogických pracovníků nevnímá svou práci jako dostatečně finančně ohodnocenou.

V příštím příspěvku se zaměřím na vnímání vztahů pedagogů k žákům a rodičům.