Za minulý týden se toho stalo tolik, že mi to připadá jako celý rok. Jeden den jsem si třeba spočítal, že jsem měl přes 40 telefonátů. Ale ačkoliv to bylo velmi stresující, zároveň se spousta věcí povedla a celkově ve mně zanechává kladné pocity.

Na začátku března nám začalo být pomalu jasné, že se řítíme v souvislosti s pandemií Covid-19 do velkého průšvihu. Zavřely se školy, totálně selhalo zásobování ochrannými prostředky a začínaly pomalu docházet i zásoby, které si naše organizace poskytující sociální a zdravotní služby v Českých Budějovicích prozíravě vytvořily.

Nejednalo se pouze o tolik skloňované respirátory a roušky, ale chybělo téměř vše – ochranné jednorázové rukavice, obličejové štíty a brýle, dezinfekce. A navíc k tomu byly pouze sliby dodávek, které se neuskutečnily. Dokážete se tedy představit tu frustraci několika stovek pracovníků, kteří pracují s tou nejvíce ohroženou skupinou, seniory, a přitom nejsou schopni minimalizovat rizika své ani jejich nákazy.

Nezbylo tedy nic jiného, než se o sebe postarat sami. Což ovšem pro město velikosti Českých Budějovic znamená například zajištění kapacit a dodávek v řádu desítek tisíc roušek týdně jenom pro sociální služby. A protože globální situace ohledně nákupu je velmi nejistá a my chtěli stabilní a rychlé dodávky, rozhodli jsme se orientovat hlavně na lokální zdroje. Vždyť jsme národ kutilů a improvizace nám není cizí.

Co jsme tedy, zejména v oblasti sociálních služeb, udělali?

  • Sešli jsme se s poskytovateli pobytových i terénních sociálních služeb, abychom zjistili a prodiskutovali jejich potřeby. Vytvořili jsme si dál skupinu na WhatsAppu, takže komunikace se všemi byla a je velmi živá – do dnešního dne jí prošlo přes 600 zpráv. To se poté ukázalo jako velmi užitečné třeba pro rychlou koordinaci dodávek.
  • Nákupy pro seniory začal aktivně organizovat Nadační fond Jihočeské naděje. S těmi jsme se tedy dohodli na zapojení dobrovolníků z ADRY pro posílení jejich fungování. Když se někdo do něčeho smysluplného pustil, nechtěli jsme nikde dál tříštit síly, ale naopak to maximálně podpořit.
  • V sobotu 14. března se také rozběhly dvě městské informační linky – jedna obecná, druhá pro seniory. V dalším týdnu k nim přibyla ještě linka psychosociální pomoci, kterou rozjel Český červený kříž.
  • Začali jsme hledat průmyslové výrobce roušek a dalšího chybějícího materiálu – v tomto se na nás usmálo štěstí, přes Biologické centrum Akademie věd jsme se dostali na firmu nanoSPACE, která nejdřív byla schopná zajistit zásoby látky a výrobní kapacitu na 3000 nanoroušek, dále pak až na dalších 120 000. Celé to začalo telefonickým kontaktem v sobotu 14. března, v úterý 17. března už jsme měli ušitou první dávku 2000 nanoroušek. Hned v pondělí také rozjely výrobu a dodávky látkových roušek i budějovické firmy Texsr s.r.o. a FN spol. s r.o. Tím jsme se dostali na výrobní kapacitu v řádu cca 2 – 3 tisíce roušek denně. Celkem jsme tak během prvního týdne měli kolem 9 tisíc roušek. Díky tomu jsme byli schopni vybavit vlastní sociální služby, zdarma jsme pomohli i Zdravotní záchranné službě, Nemocnici ČB a v pátek jsme zavezli nanorouškami i lékárny.
  • Domluvili jsme se s ADROU na aktivizaci dobrovolníků, protože klíčový byl čas a ani průmyslové kapacity nebyly schopné vyrábět v tak krátkém čase natolik rychle, aby uspokojily všechny potřeby – mimo zdravotnických a sociálních služeb bylo potřeba vybavit například řidiče v MHD, městskou policii, zaměstnance magistrátu a samozřejmě i občany. V sobotu tak látkové roušky dostávali díky ADŘE a Městské charitě i senioři při nákupech.
  • Do šití se také velmi aktivně zapojilo Jihočeské divadlo, které během prvního týdne ušilo asi 800 látkových roušek – včetně speciálních roušek pro děti.
  • Díky vytvořené síti organizací a dodavatelů se nám také občas podařilo zajistit nečekané – takže jsme získali ve větších množstvích ochranné štíty, brýle, rukavice pro terénní sociální služby i ochranné obleky pro ZZS. Velké poděkování v tomto patří jak Akademii věd, která poskytla své nepotřebné zásoby, tak i dalším.
  • S domovy pro seniory jsme se rozhodli směřovat co nejvíce k ostrovnímu provozu, tj. mít dostatečnou zásobu látkových roušek, které jsou opakovaně použitelné. To se v podstatě během týdne podařilo.
  • Rozjela se také informační kampaň zaměřená na seniory, bylo vytištěno 10 tisíc letáků díky tiskárně InPress, které se během týdne téměř úplně rozdaly.
  • Dvě školy – ZŠ Pohůrecká a MŠ Sedmikráska – začaly fungovat ve dvacetičtyřhodinovém režimu pro zajištění hlídaní dětí pracovníků IZS.
  • V rámci krizového štábu se upřesnila jasná pravidla pro sběr požadavků z ORP České Budějovice (na email krizovy.stab@c-budejovice.cz) i distribuci. Cílem je postupně vybavit potřebnými ochrannými prostředky zdravotníky i další ohrožené profese a obyvatele.
  • A určitě jsem ještě na něco v tom množství zapomněl 🙂

Během tohoto zvláštního týdne jsme si dokázali, že v takové krizové situaci jsme schopni spolupracovat a mít rychlé a hmatatelné výsledky. Zvlášť, když se podaří dát dohromady skupinu lidí, jako se to povedlo nám. A to bez ohledu na politickou příslušnost.

To je určitě něco, co má hodnotu samo o sobě. Naplňuje mne to také optimismem – když jsme dokázali toto, určitě se zvládneme úspěšně poprat i s tím, co nás čeká dále.

Práce totiž zdaleka nekončí. Problémů k vyřešení je stále celá řada:

  • Dlouhodoběji stabilizovat provoz sociálních služeb ve městě a co nejvíce ochránit ohrožené seniory.
  • Racionálně dovybavit všechny profese i obyvatele vhodnými ochrannými prostředky v závislosti na míře rizika.
  • Umožnit bezproblémové fungování integrovaného záchranného systému.
  • Podpořit naše školy v digitalizaci a vzdělávání na dálku.
  • Vymyslet podporu podnikatelů v cestovním ruchu, kteří jsou současnou situací významně ekonomicky postiženi.

Tak držte palce, ať se nám to společně podaří. A budu rád za podněty, které s vyřešením těchto problémů pomohou.

Jak bojujeme s koronavirem – část 1
RSS